Pro generování sítě v modelu přípoje existují určitá kritéria. Normové posouzení přípoje by mělo být nezávislé na velikosti prvků. Generování sítě na samostatném plechu je bezproblémové. Pozornost je třeba věnovat složitým geometriím, jako jsou vyztužené panely, T-průřezy a patní desky. Pro složité geometrie by měla být provedena analýza citlivosti s ohledem na diskretizaci sítě.
V IDEA StatiCa Connection mají všechny plechy průřezu nosníku společné dělení na prvky. Velikost generovaných konečných prvků je omezena. Minimální velikost prvku je nastavena na 10 mm a maximální velikost prvku na 50 mm (lze nastavit v Nastavení normy). Sítě na přírubách a stojinách jsou na sobě nezávislé. Výchozí počet konečných prvků je nastaven na 8 prvků na výšku průřezu, jak je znázorněno na následujícím obrázku. Uživatel může výchozí hodnoty upravit v Nastavení normy. Síť čelních desek je samostatná a nezávislá na ostatních částech přípoje. Výchozí velikost konečného prvku je nastavena na 16 prvků na výšku průřezu.
Následující příklad styčníku nosník–sloup ukazuje vliv velikosti sítě na momentovou únosnost. Nosník s otevřeným průřezem IPE220 je připojen ke sloupu s otevřeným průřezem HEA200 a zatížen ohybovým momentem, jak je znázorněno na následujícím obrázku. Kritickou komponentou je panel sloupu ve smyku. Počet konečných prvků podél výšky průřezu se mění od 4 do 40 a výsledky jsou porovnány. Přerušované čáry představují rozdíl 5 %, 10 % a 15 %. Doporučuje se rozdělit výšku průřezu na 8 prvků.
Je prezentována studie citlivosti sítě T-průřezu v tahu. Polovina šířky příruby je rozdělena na 8 až 40 prvků a minimální velikost prvku je nastavena na 1 mm. Vliv počtu prvků na únosnost T-průřezu je znázorněn na následujícím obrázku. Přerušované čáry představují rozdíl 5 %, 10 % a 15 %. Doporučuje se použít 16 prvků na polovině šířky příruby.
Další podrobnosti naleznete v našem Teoretickém základu.
