Kapacitní návrh je součástí seizmického posouzení a zajišťuje, že styčník má dostatečnou deformační kapacitu.
Cílem kapacitního návrhu je potvrdit, že budova vykazuje řízené duktilní chování, aby nedošlo k jejímu zřícení při zemětřesení návrhové úrovně. Předpokládá se, že plastický kloub vznikne v disipativním prvku a všechny nedisipativní prvky styčníku musí být schopny bezpečně přenášet síly způsobené plastifikací disipativního prvku. Disipativním prvkem je obvykle nosník v rámové konstrukci odolávající momentům, může jím však být například i čelní deska. Pro disipativní prvky se nepoužívá součinitel únosnosti. Disipativnímu prvku jsou přiřazeny dva součinitele:
- Ry = 1,1 – součinitel nadpevnosti – S16-14, čl. 27.1.7; upravitelný v materiálech
- Cpr = 1,1 – součinitel deformačního zpevnění – S16-14, čl. 27.2.2; doporučuje se použít pro nosník jako disipativní prvek v rámové konstrukci odolávající momentům
Diagram materiálu je upraven podle následujícího obrázku:
Zvýšená únosnost disipativního prvku umožňuje zadání zatížení, které způsobí vznik plastického kloubu v disipativním prvku. V případě rámové konstrukce odolávající momentům a nosníku jako disipativního prvku by měl být nosník zatížen hodnotou My = CprRyFyWpl,y a odpovídající posouvající silou Vz = –2 My,Ed / Lh, kde:
- Fy – mez kluzu
- Wpl,y – plastický průřezový modul
- Lh – vzdálenost mezi plastickými klouby na nosníku
V případě nesymetrického styčníku by měl být nosník zatížen kladnými i zápornými ohybovými momenty a odpovídajícími posouvajícími silami.
Plechy disipativních prvků jsou z posouzení vyloučeny.
