Idea Statica
  • Ocel
  • Beton
  • BIM & pracovní postupy
  • Podpora a Vzdělávání
  • Ceník
  • O společnosti
  • MIDAS
  • Přehled oceli
  • Návrh přípojů
  • Návrh ocelových prvků
  • Parametrický návrh
  • Ocelové případové studie
  • Přehled betonu
  • Stěny a D-oblasti
  • Kotvení do železobetonu
  • Průřezy a prvky
  • Betonové případové studie
  • BIM přehled
  • Podporované integrace
  • Checkbot
  • Viewer
  • API
  • Centrum podpory
  • Online kurzy a certifikace
  • Blog
  • Stahování a licence
  • Plány
  • Bezplatný komunitní nástroj
  • Enterprise licence
  • Studenti a univerzity
  • Spočítejte si úspory
  • O nás
  • Kontakty
  • Výzkum & vývoj
  • Distributoři
  • Poznejte naše zákazníky
  • Kariéra
  • Mosty
  • Stavby
  • Geotechnika
  • Stáhnout
  • Licence
  • Ceník
  • Ocel
    Přehled oceliNávrh přípojůNávrh ocelových prvkůParametrický návrhOcelové případové studie
  • Beton
    Přehled betonuStěny a D-oblastiKotvení do železobetonuPrůřezy a prvkyBetonové případové studie
  • BIM & pracovní postupy
    BIM přehledPodporované integraceCheckbotViewerAPI
  • Podpora a Vzdělávání
    Centrum podporyOnline kurzy a certifikaceBlogStahování a licence
  • Ceník
    PlányBezplatný komunitní nástrojEnterprise licenceStudenti a univerzitySpočítejte si úspory
  • O společnosti
    O násKontaktyVýzkum & vývojDistributořiPoznejte naše zákazníkyKariéra
  • MIDAS
    MostyStavbyGeotechnikaStáhnoutLicenceCeník
14denní zkušební verze
14denní zkušební verze
  • Ocel
  • Beton
  • BIM & pracovní postupy
  • Podpora a Vzdělávání
  • Ceník
  • O společnosti
  • MIDAS

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru

Společnost

  • O nás
  • Partneři
  • Kariéra
  • Patent

Zdroje

  • Zákaznické projekty
  • Případové studie
  • Connection Library
  • Odborné publikace

Práva

  • Licenční podmínky IDEA StatiCa
  • Zásady soukromí
  • Smluvní podmínky Viewer
  • Licencování

Pomoc

  • Kontakt
  • Cenová nabídka
  • Distributoři
  • Ke stažení
FacebookInstagramLinkedInYouTube

© IDEA StatiCa 2009-2026

Důvěryhodný a používaný po celém světě inženýry, výrobci a konzultanty.

Centrum podporyKnihovna článků5.3 Ověření pevnosti v aplikaci Detail 3D
ConcreteKnowledge baseDetail 2DEN (Eurocode)Cracks

5.3 Ověření pevnosti v aplikaci Detail 3D

Tento článek je také dostupný v
ENCZDEESFRITPTNLHUROKRPLTHTRVIZH

Jednotlivá posouzení požadovaná normou ACI 318-19 se vyhodnocují na základě přímých výsledků poskytnutých modelem. Posouzení se provádějí pro pevnost betonu, pevnost vyztužení a kotvení (smyková napětí v soudržnosti).

Pevnost – beton

Pevnost betonu v tlaku se vyhodnocuje jako poměr mezi maximálním ekvivalentním hlavním napětím fc,eq (v předchozím textu také σc,eq ) získaným z analýzy metodou konečných prvků a mezní hodnotou f'c,lim.

Ekvivalentní hlavní napětí vyjadřuje ekvivalentní jednoosé napětí pro obecný trojosý stav napětí.

fc,eq=σc3−σc1f_{c,eq} = \sigma_{c3} - \sigma_{c1}fc,eq​=σc3​−σc1​

Hodnotu fc,eq lze proto přímo porovnat s mezními hodnotami jednoosé pevnosti. Tento vztah je odvozen z implementace Mohr-Coulombovy teorie plasticity při konzervativním předpokladu úhlu vnitřního tření φ = 0°.

Pevnost – vyztužení

Pevnost vyztužení se vyhodnocuje v tahu i v tlaku jako poměr mezi napětím ve vyztužení v trhlinách fs a stanovenou mezní hodnotou fy,lim.

fy,lim=ϕs⋅fyf_{y,lim} = \phi_{s} \cdot f_{y}fy,lim​=ϕs​⋅fy​

Pevnost – kotvy

Kotvy se posuzují na normálová napětí obdobným způsobem jako vyztužení, přičemž se stanoví mezní hodnota fy,lim. 

Pro snazší orientaci v následujícím textu nejprve rozdělíme kotvení do tří skupin z hlediska normového posouzení podle ACI nebo AISC.

Skupina 1

  • Typy kotvení
    • Předem zabetonovaná kotevní deska
    • Patní deska – vzdálenost = přímo 
    • Patní deska – vzdálenost = maltová spára – tloušťka malty menší než 0,5násobek průměru kotvy
    • Jednotlivá kotva s vyčnívající délkou menší než 0,5násobek průměru kotvy
  • Normová posouzení kotev (ACI / AISC)
    • Tah/tlak
      • Všechny typy kotev v tahu – ACI 318-19 kap. 17.6.1.2  
      • Všechny typy kotev v tlaku – AISC 360-16 kap. E
    • Smyk bez ramene síly
      • Materiál šroubu – ACI 318-19 kap. 17.7.1.2 (b)
      • Spřahovací trny – ACI 318-19 kap. 17.7.1.2 (a)
      • Vyztužení – ACI 318-19 kap. 17.7.1.2 (b)
    • Interakce tahu a smyku – ACI 318-19 kap. 17.8

Skupina 2

  • Typy kotvení
    • Patní deska – vzdálenost = maltová spára – tloušťka malty větší než 0,5násobek průměru kotvy
  • Normová posouzení kotev (ACI / AISC)
    • Tah/tlak
      • Všechny typy kotev v tahu – ACI 318-19 kap. 17.6.1.2  
      • Všechny typy kotev v tlaku – AISC 360-16 kap. E
    • Smyk s ramenem síly
      • Materiál šroubu – ACI 318-19 kap. 17.7.1.2 (b) + kap. 17.7.1.2.1.
      • Spřahovací trny – ACI 318-19 kap. 17.7.1.2 (a) + kap. 17.7.1.2.1.
      • Vyztužení – ACI 318-19 kap. 17.7.1.2 (b) + kap. 17.7.1.2.1.
    • Interakce tahu a smyku – ACI 318-19 kap. 17.8

Skupina 3

  • Typy kotvení
    • Patní deska – vzdálenost = mezera
    • Jednotlivá kotva s vyčnívající délkou větší než 0,5násobek průměru kotvy
  • Normová posouzení kotev (ACI / AISC)
    • Tah/tlak (s boulením)
      • Všechny typy kotev v tahu – ACI 318-19 kap. 17.6.1.2
      • Všechny typy kotev v tlaku – AISC 360-16 kap. E3
    • Ohyb
      • Pro všechny typy kotev – AISC 360-16 kap. F11
    • Smyk
      • Pro všechny typy kotev – AISC 360-16 kap. G
    • Interakce osové síly a ohybu
      • NPn+MMn≤1\dfrac{N}{P_n}+\dfrac{M}{M_n}\le 1Pn​N​+Mn​M​≤1 

Únosnost kotvy v tahu podle ACI 318-19 kap. 17.6.1.2

ϕNsa=ϕa,t Ase,N futa\phi N_{sa}=\phi_{a,t}\,A_{se,N}\,f_{uta}ϕNsa​=ϕa,t​Ase,N​futa​

kde:

  • ϕa,t  – součinitel redukce pevnosti pro kotvy v tahu podle ACI 318-19 kap. 17.5.3 (a)
  • Ase,N – tahová plocha průřezu (redukovaná o závit)
  • futa – specifikovaná pevnost oceli kotvy v tahu, která nesmí být větší než 1,9 fya a 860 MPa

Únosnost kotvy ve smyku podle ACI 318-19 kap. 17.7.1.2 (a)

Pevnost oceli ve smyku pro spřahovací trny se stanoví jako:

ϕVsa=ϕa,V Ase,V futa\phi V_{sa}=\phi_{a,V}\,A_{se,V}\,f_{uta}ϕVsa​=ϕa,V​Ase,V​futa​

kde:
ϕa,v – součinitel redukce pevnosti pro kotvy v tahu podle ACI 318-19 kap. 17.5.3 (a)
Ase,V – tahová plocha průřezu (redukovaná o závit)
futa – specifikovaná pevnost oceli kotvy v tahu, která nesmí být větší než 1,9 fya a 860 MPa

Únosnost kotvy ve smyku podle ACI 318-19 kap. 17.7.1.2 (b)

Pevnost oceli ve smyku pro kotvy z materiálu šroubu a vyztužení se stanoví jako:

ϕVsa=ϕa,V 0.6 Ase,V futa\phi V_{sa}=\phi_{a,V}\,0.6\,A_{se,V}\,f_{uta}ϕVsa​=ϕa,V​0.6Ase,V​futa​

kde:

  • ϕa,v  – součinitel redukce pevnosti pro kotvy v tahu podle ACI 318-19 kap. 17.5.3 (a)
  • Ase,V – tahová plocha průřezu (redukovaná o závit)
  • futa – specifikovaná pevnost oceli kotvy v tahu, která nesmí být větší než 1,9 fya a 860 MPa

Únosnost kotvy připojené k podkladu s maltou ve smyku – ACI 318-19 kap. 17.7.1.2.1

Pokud se kotvy použijí s vyrovnávací maltovou podlívkou (skupina 2), návrhová pevnost vypočtená podle 17.7.1.2 se vynásobí součinitelem 0,80.

Interakce tahu a smyku podle ACI 318-19 kap. 17.8

Interakci mezi tahem a smykem je dovoleno zanedbat , pokud je splněna podmínka (a) nebo (b).
(a) Nua/(ϕNn) ≤ 0,2
(b) Vua/(ϕVn) ≤ 0,2 

Pokud je Nua/(ϕNn) > 0,2 pro rozhodující pevnost v tahu a Vua/(ϕVn) > 0,2 pro rozhodující pevnost ve smyku, musí být splněna rovnice (17.8.3).

NuaϕNn+VuaϕVn≤1.2\frac{N_{ua}}{\phi N_n}+\frac{V_{ua}}{\phi V_n}\le 1.2ϕNn​Nua​​+ϕVn​Vua​​≤1.2

Únosnost kotvy v tlaku podle AISC 360-16 kap. E3

Pn=ϕa,c Fcr AgP_n =\phi_{a,c}\, F_{cr}\, A_{g}Pn​=ϕa,c​Fcr​Ag​

kde:

  • ϕa,t  – součinitel redukce pevnosti pro kotvy v tlaku podle AISC 360-16 kap. E1
  • (a) Pokud: Lcr≤4.71EFy\dfrac{L_c}{r} \le 4.71\sqrt{\dfrac{E}{F_y}}\quadrLc​​≤4.71Fy​E​​  nebo     FyFe≤2.25\dfrac{F_y}{F_e}\le 2.25Fe​Fy​​≤2.25
    • Fcr=(0.658 Fy/Fe)FyF_{cr}=\left(0.658^{\,F_y/F_e}\right)F_yFcr​=(0.658Fy​/Fe​)Fy​
  • (b) Pokud: Lcr>4.71EFy\dfrac{L_c}{r} > 4.71\sqrt{\dfrac{E}{F_y}}\quadrLc​​>4.71Fy​E​​  nebo     FyFe>2.25\dfrac{F_y}{F_e}> 2.25Fe​Fy​​>2.25
    • Fcr=0.877FeF_{cr}=0.877F_eFcr​=0.877Fe​
  • Ag​ – celková plocha průřezu prvku
  • E – modul pružnosti oceli
  • Fe=π2E(Lcr)2F_e=\dfrac{\pi^2 E}{\left(\dfrac{L_c}{r}\right)^2}Fe​=(rLc​​)2π2E​ – kritické napětí při pružném boulení
  • Fy – specifikovaná minimální mez kluzu použitého typu oceli
  • r=IAsr=\sqrt{\dfrac{I}{A_s}}r=As​I​​ – poloměr setrvačnosti
  • I=πds464I=\dfrac{\pi d_s^4}{64}I=64πds4​​ – moment setrvačnosti šroubu 

Únosnost kotvy v ohybu podle AISC 360-16 kap. F11

Mn=ϕa,b Z Fy ≤1.6 ϕa,b Sx FyM_n=\phi_{a,b}\, Z\, F_y\, \le 1.6\,\phi_{a,b}\, S_x\, F_yMn​=ϕa,b​ZFy​≤1.6ϕa,b​Sx​Fy​

kde:

  • Z=ds36Z=\dfrac{d_s^{3}}{6}Z=6ds3​​ – plastický modul průřezu šroubu
  • Sx=2IdsS_x=\dfrac{2I}{d_s}Sx​=ds​2I​ – pružný modul průřezu šroubu

Únosnost kotvy ve smyku podle AISC 360-16 kap. G

Vn=ϕa,v 0.6 Av FyV_n=\phi_{a,v}\,0.6\,A_v\,F_yVn​=ϕa,v​0.6Av​Fy​

kde:

  • AV = 0,844As – smyková plocha
  • As – plocha šroubu redukovaná o závit

Drcení betonu na rozhraní kotva–beton

Únosnost kotvy ve smyku je rovněž omezena z hlediska drcení betonu na rozhraní kotva–beton. Mezní hodnoty a způsob jejich stanovení jsou podrobně popsány v článku - Chování kotev ve smyku v železobetonu. Jakmile kontaktní síla dosáhne této meze, aktivuje se kritérium zastavení a analýza se ukončí dříve, než je únosnost překročena.​ 

Posouzení vytržení kotev s hlavou (podložky a spřahovací trny)

U kotev s hlavou je implementováno doplňkové kritérium zastavení pro posouzení otlačení (drcení) betonu nad hlavou kotvy – vytržení. Během analýzy se sleduje tlaková síla přenášená kontaktem hlavy s betonem a porovnává se s mezní hodnotou podle ACI 318-19, článek 17.6.3.2.2a (porušení vytržením u kotev s hlavou).

Npn=Φ⋅Ψc,p⋅8⋅Abrg⋅fc′N_{pn} = \Phi \cdot \Psi_{c,p} \cdot 8 \cdot A_{brg} \cdot f'_cNpn​=Φ⋅Ψc,p​⋅8⋅Abrg​⋅fc′​
​

kde:

  • Φ\PhiΦ je součinitel redukce pevnosti – tabulka 17.5.3(c)
  • Abrg je čistá nosná plocha hlavy trnu, kotevního šroubu nebo žebírkové výztužné tyče s hlavou (bez plochy dříku). 
  • f'c je specifikovaná pevnost betonu v tlaku
  • Ψc,p\Psi_{c,p}Ψc,p​ je součinitel vlivu trhlin při vytržení podle 17.6.3.3 a vždy se uvažuje hodnotou 1,0, tj. hodnotou pro beton s trhlinami. To je v souladu s přístupem CSFM používaným v aplikaci Detail, kde se pevnost betonu v tahu zanedbává a předpokládá se, že beton je v tahu porušen trhlinami.

Jakmile kontaktní síla dosáhne této normové meze, aktivuje se kritérium zastavení a analýza se ukončí dříve, než je únosnost při vytržení překročena.​ 

Kotvení -  Napětí v soudržnosti

Smykové napětí v soudržnosti se vyhodnocuje samostatně jako poměr mezi napětím v soudržnosti τb vypočteným analýzou metodou konečných prvků a pevností soudržnosti fbu.

Ačkoli pevnost soudržnosti není v ACI 318-19 explicitně definována, výpočet kotevní délky lze nalézt v kapitole 25.4.2. Protože je však pevnost soudržnosti základním vstupem pro stanovení kotevní délky, viz R25.4.1.1 a ACI Committee 408 1966, lze pevnost soudržnosti vypočítat následujícím způsobem:

Předpokládejme, že pokud výztužnou tyč zakotvíme do betonového bloku na kotevní délku ld nebo větší, povede vytahování výztuže k přetržení výztuže, nikoli k vytržení z betonu. To lze zapsat následujícím vztahem.

π⋅db⋅ld⋅fbu=fy⋅As\pi\cdot d_{b} \cdot l_{d} \cdot f_{bu}=f_{y}\cdot A_{s}π⋅db​⋅ld​⋅fbu​=fy​⋅As​

kde:

db je průměr výztužné tyče, ld je kotevní délka, fbu je pevnost soudržnosti, fy je mez kluzu výztuže a As je plocha průřezu výztužné tyče.

Z předchozího lze snadno odvodit vztah pro výpočet pevnosti soudržnosti:

fbu=fy⋅Asπ⋅db⋅ldf_{bu}=\frac{f_{y}\cdot A_{s}}{\pi\cdot d_{b} \cdot l_{d} }fbu​=π⋅db​⋅ld​fy​⋅As​​

Kotevní délka ld se poté stanoví podle ACI 318-19, tabulka 25.4.2.3, následovně:

ld=(fy⋅ψt⋅ψe⋅ψgC⋅λfc′)⋅dbl_{d}=\left( \frac{f_{y}\cdot\psi_{t}\cdot\psi_{e}\cdot\psi_{g}}{C\cdot\lambda\sqrt{f'_{c}}} \right)\cdot d_{b}ld​=(C⋅λfc′​​fy​⋅ψt​⋅ψe​⋅ψg​​)⋅db​

kde:

C = 25 (2,1 pro metrické jednotky) pro tyče č. 6 a menší a žebírkové dráty, C = 20 (1,7 pro metrické jednotky) pro tyče č. 7 a větší, λ = 1,0 pro beton běžné objemové hmotnosti, ψt, ψe, ψg se stanoví podle ACI 318-19, tabulka 25.4.2.3. 

Podporováno je pouze vyztužení bez povrchové úpravy nebo pozinkované, proto ψe = 1,0. Součinitel ψg se určí automaticky podle třídy výztuže a ψt se odvodí automaticky z polohy vyztužení v modelu a ze směru betonáže, který lze v aplikaci nastavit pro každou položku projektu následovně.

Fig. 5.3.1Direction of concreting\textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 5.3.1\qquad Direction of concreting}}}Fig. 5.3.1Direction of concreting

Tato posouzení se provádějí vzhledem k příslušným mezním hodnotám pro jednotlivé části konstrukce (tj. přestože je pro beton i pro vyztužení zadána jediná třída materiálu, výsledné pracovní diagramy napětí-přetvoření se budou v jednotlivých částech konstrukce lišit v důsledku vlivu tahového zpevnění a tlakového změkčení).

Kotvení -  Celková síla

Celková síla Ftot a mezní síla Flim

Celková síla Ftot je výsledkem analýzy metodou konečných prvků a lze ji definovat dvěma způsoby.

Ftot=As⋅fsF_{tot}=A_{s} \cdot f_{s}Ftot​=As​⋅fs​

kde As je plocha průřezu výztužné tyče a fs je napětí v tyči.

Nebo jako součet kotevní síly Fa a síly v soudržnosti Fbond.

Ftot=Fa+FbondF_{tot}=F_{a}+F_{bond}Ftot​=Fa​+Fbond​

kde Fa je skutečná síla v kotevní pružině a Fbond je síla v soudržnosti, kterou lze získat integrací napětí v soudržnosti τb po délce výztužné tyče l.

Fbond=Cs⋅∫0lτb(x)dxF_{bond}=C_{s} \cdot \int_{0}^{l}\tau_{b}\left( x \right)dxFbond​=Cs​⋅∫0l​τb​(x)dx

Cs je obvod výztužné tyče.

Mezní síla Flim je maximální síla v prvku výztužné tyče s ohledem na pevnost tyče a také na podmínky kotvení (soudržnost mezi betonem a vyztužením a kotevní háky, smyčky apod.).

Flim=min(Flim,bond+Fau,Fu)F_{lim}=min\left( F_{lim,bond}+F_{au},F_{u} \right)Flim​=min(Flim,bond​+Fau​,Fu​)

Fu=fy,lim⋅AsF_{u}=f_{y,lim}\cdot A_{s}Fu​=fy,lim​⋅As​

Fau=β⋅fy,lim⋅AsF_{au}=\beta\cdot f_{y,lim}\cdot A_{s}Fau​=β⋅fy,lim​⋅As​

Flim,bond=Cs⋅l⋅fbuF_{lim,bond}=C_{s}\cdot l \cdot f_{bu}Flim,bond​=Cs​⋅l⋅fbu​

kde Cs je obvod výztužné tyče a l je vzdálenost od počátku tyče k posuzovanému bodu.

Fig. 5.3.2Definition of the limit force Flim\textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 5.3.2\qquad Definition of the limit force Flim}}}Fig. 5.3.2Definition of the limit force Flim

Flim,2=Flim,1+Flim,addF_{lim,2}=F_{lim,1}+F_{lim,add}Flim,2​=Flim,1​+Flim,add​

kde Flim,add je dodatečná síla vypočtená z velikosti úhlu mezi sousedními prvky. Flim,2 musí být vždy menší než Fu.

Dostupné typy kotvení v CSFM zahrnují přímou tyč (tj. bez redukce na konci kotvení), 90° hák, 180° hák, dokonalou soudržnost a průběžnou tyč. Všechny tyto typy spolu s příslušnými součiniteli kotvení β jsou pro podélnou výztuž znázorněny na obr. 5.3.3. Hodnoty použitých součinitelů kotvení jsou odvozeny porovnáním vztahu z ACI 318-19, článek 25.4.3.1, a vztahů z ACI 318-19, článek 25.4.2.3. Je třeba poznamenat, že přes různé dostupné možnosti rozlišuje CSFM tři typy konců kotvení: (i) bez redukce kotevní délky, (ii) redukce kotevní délky o 30 % v případě normalizovaného kotvení a (iii) dokonalá soudržnost.

Fig. 5.3.3 Available anchorage types and respective anchorage coefficients for longitudinal reinforcing bars in CSFM:\textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 5.3.3\qquad  Available anchorage types and respective anchorage coefficients for longitudinal reinforcing bars in CSFM:}}}Fig. 5.3.3 Available anchorage types and respective anchorage coefficients for longitudinal reinforcing bars in CSFM:

(a) straight bar; (b) 90-degree hook; (c) 180-degree hook; (d) perfect bond; (e) continuous bar\textsf{\textit{\footnotesize{(a) straight bar; (b) 90-degree hook; (c) 180-degree hook; (d) perfect bond; (e) continuous bar}}}(a) straight bar; (b) 90-degree hook; (c) 180-degree hook; (d) perfect bond; (e) continuous bar

Součinitel kotvení pro třmínky je vždy β = 1,0.

Aby byl výpočet v souladu s ACI, musí se použít kotevní pružina; kotevní pružina je upravena součinitelem β, a uživatel proto musí při definování počátečních a koncových podmínek vyztužení použít jeden z dostupných typů kotvení. 

Související články

IDEA StatiCa Detail – Konstrukční návrh betonových diskontinuit
  • Beton
  • ACI (USA)
  • EN (Eurocode)
  • Geometry
  • Load effects
  • Overall check
  • Material settings
  • Corbels/Brackets
  • CSFM
  • Cracks
  • Deflections
  • Diaphragms
  • Openings
  • SLS
  • Stress in reinforcement
  • TDA
  • Topology optimization
  • ULS
  • Detail 2D
  • +19
  • Beton
  • ACI (USA)
  • EN (Eurocode)
  • Geometry
  • Load effects
  • Overall check
  • Material settings
  • Corbels/Brackets
  • CSFM
  • Cracks
  • Deflections
  • Diaphragms
  • Openings
  • SLS
  • Stress in reinforcement
  • TDA
  • Topology optimization
  • ULS
  • Detail 2D

Theoretical background

IDEA StatiCa Detail – Konstrukční návrh betonových diskontinuit

Číst více
Šablony vyztužení v IDEA StatiCa Detail
  • Beton
  • ACI (USA)
  • EN (Eurocode)
  • Openings
  • Reinforcement
  • Detail 2D
  • +6
  • Beton
  • ACI (USA)
  • EN (Eurocode)
  • Openings
  • Reinforcement
  • Detail 2D

Knowledge base

Šablona výztuže v IDEA StatiCa Detail

Číst více
Normové posouzení stěn a vysokých nosníků
  • Beton
  • Detail 2D
  • EN (Eurocode)
  • BIM link
  • SCIA Engineer
  • CSFM
  • +6
  • Beton
  • Detail 2D
  • EN (Eurocode)
  • BIM link
  • SCIA Engineer
  • CSFM

Webinář

Normové posouzení stěn a vysokých nosníků

Číst více